Thursday, March 1, 2012

Welcome in the box


Pořád něco začínám a nikdy nedokončím. Tak je třeba se konečně hnout z místa. Milé slečny, ani nevíte jak si vážím, že jste alespoň dvě které někdy četly mé články, protože o tohle minimum a přesto, že už dávno neblogařím, znamená pro mě důvod, že znova píšu.
    Zjístila jsem totiž, že mě naplňuje psát co se děje kolem. I když jsou to někdy blbost, potřebuji nutně psát mé pocity a nápady. Situace do které jsem se dostala není jednoduchá a všechno co bylo před tím jen "sranda". V prvé řadě jsou to už za měsíc příjmací zkoušky na VŠ a to je masakr, učím se každý den 2 hodiny, o víkendech ted chci dát 7 hodin nejmíň. Už není čas a já se tam opravdu chci dostat, protože chci dělat to co mě baví ! :(
    Kdyby byl tohle jediný háček, tak si ještě skáču. Problém je, že...Že zase ničím jednoho kluka - protože...Protože to nějak nedopadlo a z původního nadšení nezbylo v mém srdce nic, jen "to" z lítosti. :( Nerozumíme si, tedy, on je zamilovaný a má mě opravdu rád a tak to nevidí. Jenže já tohle nechci. Jsme uplně na jiné planetě. Ženu se jako vítr někam za láskou a asi si ještě myslím, že opravdz existuje a čeká na mě někdy daleko pryč. Protože komplexem chci pryč ( do německa ) trpím každý den - protože, ano tam je můj poklad.

4 comments:

  1. Jupiii, moje německá spřízněná duše je zpět. :)
    Strašně držím palce s přijímačkama, snad to dáš. A jestli ne...tak to můžeš zkusit i za rok třeba. Hlavně se toho nevzdávej.
    S tím klukem mě to mrzí. Čím dýl to ale bude trvat, tím víc vás to oba pak bude bolet..
    Máme stejný komplex. Je tu ve dne v noci a vůbec ho nejde přehlížet, spíš kvůli němu přehlížím všechno ostatní. oh man!

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuju :)) Ano německé spžízněné duše :D no máme stejný problém, ale alespoň vy dva jste v kontaktu já už odvahu psát nemám tak se jen trápím, asi zbytečně..:(

      Delete
  2. Doufám, že ti vyjde nový začátek:)
    Kam se hlásíš na vysokou? Já mám tohle ještě hodně daleko před sebou, ale už teď vím, že to nebude žádná sranda..
    Kluci sou vždycky to největší trápení a dokážou zamotat hlavu zrovna, když to potřebujeme nejmíň. Ale neboj se, Denn, i na tebe čeká někde ten pravý. Třeba právě v tom Německu, kam se nepochybně dostaneš, když je to tvůj sen..
    To nesmíš vzdávat;)

    ReplyDelete
  3. Jéj, konečně někdo kdo má rád Německo :)
    Tedy s těmi příjmačkami jsi mě dost zaskočila. Je pravda, že jsem se taky učila, ale 7 hodin o víkendu to opravdu ne. Možná je to tím, že jsem měla příjmačky z matematiky a fyziky a z matematiky jsem i maturovala ;)
    S klukama to mám podobně. Jakmile začnu cítit, že je to vážnější, mám tendenci utéct. Proto jsem na tom, tak jak jsem.

    ReplyDelete